Kdy na focení stačí smartphone a kdy potřebujete zrcadlovku?

Je pro vás smartphone už synonymem pro fotoaparát nebo ho stále považujete jen za rychlé nouzové řešení, které nemá při seriózním fotografování co hledat?

Plánujete nákup dražšího fotoaparátu v podobě digitální zrcadlovky či bezzrcadlovky?

Kdy se to hodí a jaké výhody vám tento nákup přinese?

Dnes už je dobře známým faktem, že smartphony jsou bezkonkurenčně nejpoužívanějším druhem fotoaparátu na světě. Levné kompakty dosáhly vrcholu svých prodejů v roce 2010, kdy se jich prodalo 110 milionů kusů, přičemž v následujících letech začaly extrémně rychle ustupovat do pozadí. V roce 2012 se jejich prodeje propadly na 80 milionů, v roce 2014 na 30 milionů a v roce 2016 na 10 milionů. Je dost dobře možné, že v tomto roce se již propadnou pod 5 milionů kusů a po roce 2020 je jejich budoucnost sporná. Podoba fotografování se za poslední dekádu zkrátka výrazně změnila.

Nejde tu přitom jen o to, že fotoaparát v podobě smartphonu už nosí drtivá většina lidí neustále s sebou (ročně se prodá více než 1,5 miliardy kusů). Jde hlavně o to, že kvalita fotografií, které jsou smartphony schopné zaznamenat, neustále stoupá a pokrok, který se v tomto směru udál od roku 2015 či dokonce 2010 je vskutku masivní.

Jako u všech automatech v internetových kasinech i při Joker 81 mají jednotlivé ovocné symboly odlišné takzvané vítězné faktory. Pod nimi se myslí výhra v násobcích sázky. Tak například, pokud vytvoříte vítěznou kombinaci ze čtyř třešní nebo čtyř citronů, vrátí se vám zpět jen jedno-násobek sázky. Tedy, defacto to, co jste při daném zatočení do hry vsadili.

Pokud se vám “vytočí” pomeranč nebo švestka, dostanete už dvojnásobek sázky. Z jednoho eura uděláte dvě, z pěti deset. Jste již v plusu. Další symboly jsou ještě atraktivnější.

Vývoj přitom nezastal. Zatímco ještě na přelomu let 2017 a 2018 reprezentoval nejlepší mobilní fotoaparát Google Pixel 2, těsně následovaný Apple iPhone X a Huawei mate 10 Pro, za necelého půlroku už bylo všechno jinak a tuto skupinu předběhly nejen Xiaomi Mi 8, Samsung Galaxy S9 a HTC U12 +, ale hlavně Huawei P20 Pro, který je v současnosti považován za smartfónového fotokráľa.

Jelikož fotografický modul smartphonu, reprezentován optickou soustavou a CMOS senzorem je skutečně miniaturní (má zhruba 5 mm), mohlo by se zdát, že jeho schopnosti jsou oproti mnohonásobně větším řešením až magické.

Klíčem ke všemu je obrovský pokrok v tzv. výpočetní fotografii, v jejímž rámci se zaznamenaná obrazová informace skutečně enormně automaticky upravuje různými pokročilými algoritmy do vhodnější podoby. Pokrok v tomto směru přitom pokračuje tak rychle, že názor, který jste si v této souvislosti vytvořili na základě telefonů starých 2 či 3 roky, je dnes absolutně a beznadějně zastaralý.

Mohlo by se zdát, že při současném tempu pokroku už to nebude dlouho trvat a smartfónové fotoaparáty se co do kvality fotografického výstupu vyrovnají pokročilým fotoaparátem v podobě digitálních zrcadlovek či bezzrkadloviek a pošlou je na smetiště dějin. Něco takového však vskutku nehrozí a obrazový rozdíl, který pokročilá fotografická technika umožňuje, bude z důvodu neporazitelný zákonů optiky nadále obrovský.

KVALITA OBRAZU: NENÍ SENZOR JAK SENZOR

Pokročilé fotoaparáty jsou velké, těžké a nosit je s sebou není žádná radost. Jejich cena je při tom vskutku nemalá. To vše je však vykoupeno jejich obrovskými výhodami, které se dají v základě shrnout do tří kategorií – obrazová kvalita, rychlost a konfigurovatelnost.

Obrazová kvalita je ovšem ten nejvíce zřetelný faktor, po kterém pokukuje asi každý, kdo si chce pokročilý fotoaparát opatřit. Jeden z hlavních prvků, který ovlivňuje kvalitu snímku, je samotný fyzický rozměr obrazového senzoru. Zatímco v případě smartphonů jde obvykle o obdélník velký 5 × 4, nebo 4 × 3 mm, tak v případě pokročilých fotoaparátů střední třídy je nejpopulárnějším formátu APS-C s velikostí kolem 22 x 15 mm (setkat se dá s rozměry 20,7 × 13 , 8 mm – až 28,7 × 19,1 mm).

Jeho plocha je tedy více než 16-krát větší. Zcela špičkové fotoaparáty, určené pro profesionály a nejnáročnější uživatele, používají ještě větší senzory, označované také jako “full frame”, což se dá volně přeložit jako celoobrazový formát. Jejich pojmenování je odvozeno od původního 35 mm fotografickému filmu z analogové éry fotografie, přičemž jejich rozměry jsou 36 × 24 mm.

Full-Frame senzor je tedy více než 40-krát větší, než senzor smartphonu a zhruba 2,5-krát větší, než APS-C. Jejich výroba je komplikovaná a nákladná (z hlediska zachování kvality na takové velké ploše), a proto se používají hlavně ve fotoaparátech z vysokých cenových hladin.

Běžný uživatel tento parametr ovšem vůbec nevnímá a všimne si maximálně údaj v megapixelech. Počet megapixelů určuje, jaký počet samostatných detektorů se na senzoru nachází. Údaj 12 Mpx hovoří o tom, že jejich je 12 milionů, přičemž každý tento bod je jedním pixelům výsledného snímku. Mnoho lidí, kteří se fotografií příliš nezabývají, je z tohoto důvodu zaskočených tím, že senzory pokročilých fotoaparátů mají podobný nebo někdy i totožný počet pixelů, jako některé smartfónové fotoaparáty.

To, jaký je senzor fyzicky velký, však do této problematiky výrazně vstupuje, protože určuje to, jak velký jednotlivý detektor je a jaký má odstup od ostatních. Větší plocha senzoru umožňuje větší pixely, co se převtělí do lepšího výkonu z hlediska dynamického rozsahu a výkonu v rámci ISO.

Útroby zrcadlovky Nikon D800

Větší plocha rovněž umožňuje, aby se na senzor vešlo více detektorů v dostatečné velikosti, přičemž špičkové fotoaparáty současnosti jejich obvykle poskytují 24 milionů (24 Mpx) a více. Výsledkem je přesnější fotografie z hlediska zachycených detailů i barev.

Kvalitu fyzicky velkého senzoru a optiky spatříte okamžitě v případě, že si na velkém monitoru podíváte fotografii v plné velikosti. V případě fotografie ze smartphonu budou jednotlivé malé prvky neostré, rozmazané a často až komicky zdeformované. Tento fakt je na maličkém 5 “displeji úspěšně skrytý z důvodu rozlišovací schopnosti našeho oka, ale jakmile si fotku přiblížíte nebo podíváte na větším displeji, není před tím úniku.

Výsledkem je, že přiblížení nějaké části fotografie není příliš dobrým zážitkem, přičemž použitelnost nějakého jejího výřezu je značně bídná. To je problémem v případě, že chcete fotografie prodávat v rámci různých fotobaniek, protože potenciální kupce se zřejmě nespokojí s tím, že fotka vypadá dobře jen ve velikosti, která by se dala označit jako “náhled”. Faktem prostě je, že z hlediska zaznamenaného detailu na úrovni pixelů je obvykle více než 10-megapixelový maličký senzor smartphonu schopný zaznamenat to, co velký 3 až 5megapixelový.

Kvalitní fototechnika a dobrý fotograf jsou zárukou uměleckých děl

Velký obrazový senzor a optická soustava rovněž umožňují mimořádně dobrý efekt izolace konkrétního objektu z hlediska stupně ostrosti. Tento efekt, při kterém se objekt v popředí doslova “rozsvítí”, zatímco okolí se decentně rozostří a rozmaže (označuje se to jako bokeh), se smartphony pokoušejí relativně úspěšně simulovat softwarovou cestou. Pro dosažení daného efektu optickou cestou jsou jejich rozměry zkrátka příliš malé.

Maličké pixely mají slabinu rovněž z hlediska zaznamenávání dynamického rozsahu, při kterém je značný rozdíl mezi tmavými a světlými místy scény. Smartphony s tímto problémem dnes zdatně bojují softwarem, v rámci automatického užívání HDR, avšak ten není odpovědí na všechno. Možnosti zachycení vysokého detailu stínů, jasných částí a barev jsou zkrátka limitovány a i když výpočetní fotografie často vyprodukuje na pohled efektní snímků, často je na hony vzdálen od toho, co jste viděli na vlastní oči.

KDYŽ FOTOGRAFIE NENÍ PROSTŘEDEK, ALE CÍL

Základní argument o obrazové kvalitě zaznamenané fotografie nepřesvědčí každého. Obrovská cena, která se pohybuje na několika stovkách a dokonce i několika tisících eur, Uživatelé polyká opravdu těžko. To je ovšem cena jen za samotný fotoaparát a extrémně kvalitní objektivy, které na něj namontujete, se mohou dostat na podobné, či ještě vyšší ceny. Takovou investici samozřejmě netřeba nutně provést ihned a svou výbavu si můžete rozšiřovat časem podle potřeb.

Cena ale není jediné negativum. Žádná radost není ani nošení. Velikost a váha pokročilých fotoaparátů je značná a pokud si nějaký zavěsíte na krk a vydáte se s ním například na turistiku, věru se pořádně přenese. No a v neposlední řadě lze poukázat i na faktor nutnosti učení, protože pokročilá profesionální technika vyžaduje i pokročilého uživatele, který s ní umí správně zacházet.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *